MLOK Z LOMU
Zachraňme krajinu, která je vzácná,
zastavme těžbu tam, kde není nutná!
Všechno nejlepší do roku 2023! A hodně společných sil!
A jeden dárek: lom z ptačí perspektivy. Díky Kačce a Čápovi.
Nedej se!
Podívejte se na reportáž, která srozumitelně, úderně, pečlivě a zevrubně informuje o tom, oč nám jde. Jakub Charvát ji nazval Krajina na odstřel a spolu se svým týmem odvedl skvělou práci a celou problematiku se mu podařilo shrnout stručně a jasně. Děkujeme.
REFERENDUM dopadlo NESOUHLASEM s obnovou těžby
Je třeba poděkovat občanům Chuchelny za velkou účast, která jednoznačně znamená projevení zájmu o dění v krajině, na které nám všem záleží. Obecního referenda se zúčastnil potřebný počet občanů Chuchelny a většina občanů vyjádřila NESOUHLAS s obnovením těžby čediče v dobývacím prostoru Chuchelna.
Platnost a závaznost místního referenda
K platnosti rozhodnutí v místním referendu Je třeba účasti alespoň 35% oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky byl 471 z celkového počtu 793 oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob, což je 59%.
MÍSTNÍ REFERENDUM je proto PLATNÉ. Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25% oprávněných osob. Pro odpověď ANO hlasovalo 382 oprávněných osob, tedy 81 % oprávněných osob, které se zúčastnily místního referenda a 48% z celkového počtu oprávněných osob. Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob. Pro odpověď NE hlasovalo 75 oprávněných osob, tedy 16% oprávněných osob, které se zúčastnily místního referenda a 9% z celkového počtu oprávněných osob.
MÍSTNÍ REFERENDUM je ZÁVAZNÉ.
Informace o dění v lomu, které se objevily v médiích
Naše Pojizeří
Občané Chuchelny vyjádřili jasný nesouhlas s možným obnovením těžby
MfDnes
V Chuchelně těžbu v lomu nechtějí, referendum mělo vysokou účast
Jablonecký Deník.cz
V Chuchelně řekli ne těžbě v lomu Slap. Firma dál tvrdí, že tam těžit nechce
IDnes.cz
Eurovia zvažuje těžit v Českém ráji, ohrozila by členství geoparku v UNESCO
Český rozhlas
Obnovení těžby v kamenolomu nechceme, tak se vyjádřila většina voličů v referendu
Česká televize
Referendum obce Chuchelna
Lidé se obávají další těžby čediče v Chuchelně
MfDnes
Eurovia zvažuje těžit v Českém ráji, ohrozila by členství geoparku v UNESCO
Naše Pojizeří
Ne těžbě čediče v Chuchelně u Semil
Článek o nás vyšel i v posledním čísle českorajského časopisu Trosečník.
O mlokovi
Jsme spolkem občanů - sousedů, přátel, známých
i neznámých, kteří se spojili, aby zachránili krajinu na níž nám záleží. Snahou je zabránit obnovení těžby čediče v dobývacím prostoru Chuchelna nedaleko Semil. Minimálně do té doby, než bude zastavena těžební činnost ve dvou nedalekých aktivních lomech.
Cíl
Rádi bychom přesvědčili ty, kteří rozhodují, aby tentokrát nepreferovali krátkodobé, ale dlouhodobé cíle: aby zvážili, zda je v oblasti, kde jsou aktivní už tři čedičové lomy, nutné otevírat další lom a zničit to, s čím si už příroda za téměř 30 let tak krásně poradila! Žádáme nový geologický a hydrologický průzkum!
Zajímá Vás, kdo tu s námi žije?
Nebo spíš, s kým máme tu čest my?
V této sekci webu Vás budeme informovat o rostlinných a živočišných druzích, které můžete potkat v lomu. Děkujeme RNDr. Lence Šoltysové z AOPK, která podrobně zmapovala toto území a navíc nám o přírodě v našem sousedství vypráví.
Parožnatka Chara intermedia
Na první pohled připomíná suchozemskou rostlinu, která se podobá přesličce. Tato vodní rostlina je však složitou řasou a nachází se na dně lomů v tůňkách. Mezi čedičovými kameny, které na dně zbyly po jeho těžbě, se přichytává systémem kořínků (rhizoidů) a ve vodě vytváří husté porosty tvořené vzpřímenými velmi křehkými stélkami pravidelné konstrukce. Stélka neustále roste díky apikální buňce, která se dělí a dává vznik primární dceřiné buňce. Dceřiná buňka se dělí na dvě buňky, horní buňku uzlinovou a spodní buňku článkovou, která se již dál nedělí, ale jen prodlužuje. Uzlinová buňka se však dělí dál a vznikají boční větévky. Stélka s přeslenovitými bočními větvemi může dosáhnout délky až 1 m. Celá rostlina bývá velmi často potažena jemnou kůrou vysráženého uhličitanu vápenatého.
Parožnatky rostou ve sladkých, čistých, mělkých, stojatých i mírně tekoucích vodách na písčitých nebo bahnitých dnech, na kterých vytvářejí rozsáhlé porosty. Jsou citlivé na zvýšenou koncentraci minerálních hnojiv a díky splachům z polí skoro z přírody vymizely. Proto je jejich výskyt v přírodě vzácný a mohou i se šířit do opuštěných lomů. Parožnatky jsou velmi zajímavou skupinou rostlin.
Patří do podříše zelených rostlin a jsou výchozí pro vývoj mechorostů a cévnatých rostlin. Jejich předky nacházíme v sedimentech starých až 350 milionů let. Zvápenatělé stélky se podílely na vzniku přírodního travertinu. Parožnatky patří i k rostlinám, které jsou předmětem výzkumů v oblasti hledání řešení léčby artritidy, Parkinsonovy chorobu ad.
Rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata)
Vytrvalá bylina s poléhavou, čtyřhrannou lodyhou, dorůstající až výšky 50 cm, je další rostlinou obývající břehy zavodněných částí dna lomů. Mezi jednotlivými kameny do substrátu zarůstá pomocí horizontálního oddenku, který navíc v uzlinách vytváří kořínky. Listy na lodyze vyrůstají vstřícně a jsou velmi úzké a po obvodu neostře pilovité. Někdy se zabarvují do tmavě červeně. V paždí listů na lodyze vyrůstá v létě květenství s řídce rozloženými drobnými kvítky (3-4 mm), které jsou bílé až světle fialové, s vyniklou tmavě fialovou až načervenalou žilnatinou. Plodem rozrazilu jsou typicky zploštělé a srdčité tobolky se zachovalou čnělkou. V České republice tento druh rozrazilu patří k méně ohroženým druhům, na Slovensku je dokonce chráněným druhem.
