MLOK Z LOMU

NE težbě čediče v dobývacím prostoru Chuchelna

V roce 2024 má být obnovena těžba v dobývacím prostoru Chuchelna, jehož území spadá do globálního geoparku UNESCO. Povolení těžby Obvodního báňského úřadu, uděleného společnosti Eurovia, je z roku 1995, tj. téměř 30 let staré. Spolu s obnovením těžby zanikne poslední místní les, který nezlikvidoval kůrovec. Zmizí koridor pro divokou zvěř, naruší se spodní vody. Zvýší se prašnost, hluk. Zatíží se infrastruktura. Místní budou čelit otřesům spjatým

s odstřely. Zmizí vodní plochy a na nich závislá fauna i flóra. Ke dvěma aktivním lomům se přidá třetí. Likvidace krajiny, která není třeba.

Jsme si vědomi toho, že nerostná situace u nás v České republice, tj. nedostatek bazaltu neboli čediče, volá po kompenzaci z dobývacích míst, která byla do dnešního dne neaktivní. Víme, že když se přestane těžit na jednom místě, bude se o to více těžit v místě jiném. A O TO PRÁVĚ JDE. Na území obcí Záhoří, Smrčí a Chuchelna na Semilsku jsou aktivní lomy hned dva: kamenolom Smrčí nadnárodní společnosti CEMEX a.s., o pár metrů dál prosečský lom, který provozuje místní firma Proskam. Nedaleko leží lom Košťálov provozovaný nadnárodní společností Eurovia.

V roce 2024 má tato společnost obnovit činnost v dobývacím prostoru Chuchelna, který je od počátku 90 let neaktivní. S ohledem na to, že jsou v oblasti tři prosperující lomy různých společností, které vytěžují zdejší zásoby čediče, zastává Státní geologická služba názor, že je třeba nejdříve ukončit činnost v lomu Smrčí, aby bylo možné započít těžbu v dobývacím prostoru Chuchelna. Z legálního hlediska může ovšem společnost Eurovia těžbu v roce 2024 obnovit bez ohledu na toto stanovisko, protože je držitelem povolení uděleného ve zmiňovaném roce 1995 Obvodním báňským úřadem. Není údajně nucena zadat nový geologický a hydrologický průzkum.  Za necelé tři roky to bude 29 let od momentu, kdy Obvodní báňský úřad vydal povolení na základě tehdejších průzkumů. Kámen

a úložiště, v němž leží, se jistě mnoho milionů let nezměnil. Ale za téměř třicet let se změnilo vše ostatní:

proměnilo se celé území zdejších obcí, krajina, stav vody, flóra i fauna. A změnili se i lidé, kteří tu žijí. Jsou aktivními tvůrci svého životního prostředí. Odmítáme devastaci zdejší krajiny, zvýšení prašnosti, hluku a další narušení seismiky pravidelnými odstřely, odmítáme, aby činnost lomu měla vliv na budoucnost života v oblasti.

NE těžbě čediče v Chuchelně u Semil

Možná to místo znáte – často tu na lesní cestě, naproti prosečskému lomu, parkují auta houbařů či jednoduše těch, kteří přijedou ze Semil či Železného Brodu na procházku. Většina z nás také ví, že tato oblíbená cesta smrkovým lesem, který ještě zcela nezahubil kůrovec a je jedním z posledních míst, kde ještě rostou (nejen) vzrostlé smrky, vede k uzavřenému dobývacímu prostoru,

tj. neaktivnímu čedičovému lomu společnosti Eurovia. Do lomu se nesmí, ale je možné do něj z výšky nahlédnout, nejlépe asi od cedule, která informuje o tom, že toto území je součástí globálního geoparku UNESCO. A není divu. Činnost v lomu byla ukončena na začátku devadesátých let a od té doby se prostor proměnil v kouzelné místo. Zahlédnout můžete nejen čedičové varhany, krásné skalní útvary, které vznikly specifickým ochlazováním lávy, ale také úžasné vodní plochy, díky kterým se zde vyskytuje množství vzácných druhů fauny i flóry. Není složité pozorovat dravce, černého čápa či identifikovat řadu chráněných rostlin. Bohužel, do prostoru lomu se nesmí, ačkoli jde o místo, které by právě obyvatelům okolních vsí a měst mělo mnohé co nabídnout. Je to poslední kus lesa, který se rozkládá od prosečské silnice až do Chuchelny. V roce 2024, tj. za necelé tři roky, se společnost Eurovia chystá obnovit těžbu. Nutno podotknout, že v oblasti jsou aktivní další dva lomy – Smrčí a Proseč, nedaleko je i lom Košťálov a za deficit čediče
v nejbližší budoucnosti zaplatí i hora Tlustec. Povolení od Obvodního báňského úřadu má Eurovia od roku 1995 a vzhledem

k nerostné situaci je nasnadě, že těžba čediče je jednou z priorit surovinové politiky státu. Ve skutečnosti to znamená destrukci posledního lesa v oblasti, zvýšený hluk a intenzitu odstřelů, které jsou už nyní na hranici snesitelnosti, když se střílí ve smrčském

a prosečském lomu. Devalvace životního prostředí se nedotkne jen místních, kteří zde bydlí a jejich domy přímo sousedí s těžebním územím, zničí se mnohem více. A tomu více se dá i v řeči čísel říkat budoucnost. Nejen, že přijdeme o koridor pro zvěř, o les, který nám pomáhá dýchat, o vodní plochy, které jsou dnes drahocenné

a rostlinné druhy, které jsou už dnes vzácné – přijdeme o prostor, jehož biotop pro budoucnost znamená mnohem cennější přínos, než je v podstatě krátkodobý obchodní záměr související s obnovou silnic. Uvažovat totiž v dnešní době tak, že je stále platné povolení

z roku 1995 bez ohledu na změnu okolí dobývacího prostoru, bez toho, aby se uskutečnil nový hydrologický a geologický průzkum, započít těžbu naproti stále aktivnímu lomu Smrčí o velké rozloze

a aktivitě, a učinit tak další krajinu krajinou měsíční, je krátkozraké a v rozporu se selským rozumem. Jak říká David Attenborough ve filmu Život na naší planetě – pokud zlikvidujeme divočinu, znamená to, že likvidujeme sami sebe. A jistě nemluvil jen o Amazonii a pralesech, kterých ubývá podobně jako našich lesů. Bez nich se zkrátka neobejdeme.

          Pokud byste měli zájem o více informací, nebo chtěli pomoci, napište nám, každý hlas, každá rada a každé podpůrné slovo se počítá!