
MLOK Z LOMU
Zachraňme krajinu, která je vzácná,
zastavme těžbu tam, kde není nutná!
Všechno nejlepší do roku 2023! A hodně společných sil!

A jeden dárek: lom z ptačí perspektivy. Díky Kačce a Čápovi.

Nedej se!
Podívejte se na reportáž, která srozumitelně, úderně, pečlivě a zevrubně informuje o tom, oč nám jde. Jakub Charvát ji nazval Krajina na odstřel a spolu se svým týmem odvedl skvělou práci a celou problematiku se mu podařilo shrnout stručně a jasně. Děkujeme.
REFERENDUM dopadlo NESOUHLASEM s obnovou těžby
Je třeba poděkovat občanům Chuchelny za velkou účast, která jednoznačně znamená projevení zájmu o dění v krajině, na které nám všem záleží. Obecního referenda se zúčastnil potřebný počet občanů Chuchelny a většina občanů vyjádřila NESOUHLAS s obnovením těžby čediče v dobývacím prostoru Chuchelna.
Platnost a závaznost místního referenda
K platnosti rozhodnutí v místním referendu Je třeba účasti alespoň 35% oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky byl 471 z celkového počtu 793 oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob, což je 59%.
MÍSTNÍ REFERENDUM je proto PLATNÉ. Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25% oprávněných osob. Pro odpověď ANO hlasovalo 382 oprávněných osob, tedy 81 % oprávněných osob, které se zúčastnily místního referenda a 48% z celkového počtu oprávněných osob. Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob. Pro odpověď NE hlasovalo 75 oprávněných osob, tedy 16% oprávněných osob, které se zúčastnily místního referenda a 9% z celkového počtu oprávněných osob.
MÍSTNÍ REFERENDUM je ZÁVAZNÉ.

Informace o dění v lomu, které se objevily v médiích
Naše Pojizeří
Občané Chuchelny vyjádřili jasný nesouhlas s možným obnovením těžby
MfDnes
V Chuchelně těžbu v lomu nechtějí, referendum mělo vysokou účast
Jablonecký Deník.cz
V Chuchelně řekli ne těžbě v lomu Slap. Firma dál tvrdí, že tam těžit nechce
IDnes.cz
Eurovia zvažuje těžit v Českém ráji, ohrozila by členství geoparku v UNESCO
Český rozhlas
Obnovení těžby v kamenolomu nechceme, tak se vyjádřila většina voličů v referendu
Česká televize
Referendum obce Chuchelna
Lidé se obávají další těžby čediče v Chuchelně
MfDnes
Eurovia zvažuje těžit v Českém ráji, ohrozila by členství geoparku v UNESCO
Naše Pojizeří
Ne těžbě čediče v Chuchelně u Semil
Článek o nás vyšel i v posledním čísle českorajského časopisu Trosečník.

O mlokovi
Jsme spolkem občanů - sousedů, přátel, známých
i neznámých, kteří se spojili, aby zachránili krajinu na níž nám záleží. Snahou je zabránit obnovení těžby čediče v dobývacím prostoru Chuchelna nedaleko Semil. Minimálně do té doby, než bude zastavena těžební činnost ve dvou nedalekých aktivních lomech.
Cíl
Rádi bychom přesvědčili ty, kteří rozhodují, aby tentokrát nepreferovali krátkodobé, ale dlouhodobé cíle: aby zvážili, zda je v oblasti, kde jsou aktivní už tři čedičové lomy, nutné otevírat další lom a zničit to, s čím si už příroda za téměř 30 let tak krásně poradila! Žádáme nový geologický a hydrologický průzkum!
NE težbě čediče v dobývacím prostoru Chuchelna
V roce 2024 má být obnovena těžba v dobývacím prostoru Chuchelna, jehož území spadá do globálního geoparku UNESCO. Povolení těžby Obvodního báňského úřadu, uděleného společnosti Eurovia, je z roku 1995, tj. téměř 30 let staré. Spolu s obnovením těžby zanikne poslední místní les, který nezlikvidoval kůrovec. Zmizí koridor pro divokou zvěř, naruší se spodní vody. Zvýší se prašnost, hluk. Zatíží se infrastruktura. Místní budou čelit otřesům spjatým
s odstřely. Zmizí vodní plochy a na nich závislá fauna i flóra. Ke dvěma aktivním lomům se přidá třetí. Likvidace krajiny, která není třeba.
Jsme si vědomi toho, že nerostná situace u nás v České republice, tj. nedostatek bazaltu neboli čediče, volá po kompenzaci z dobývacích míst, která byla do dnešního dne neaktivní. Víme, že když se přestane těžit na jednom místě, bude se o to více těžit v místě jiném. A O TO PRÁVĚ JDE. Na území obcí Záhoří, Smrčí a Chuchelna na Semilsku jsou aktivní lomy hned dva: kamenolom Smrčí nadnárodní společnosti CEMEX a.s., o pár metrů dál prosečský lom, který provozuje místní firma Proskam. Nedaleko leží lom Košťálov provozovaný nadnárodní společností Eurovia.
V roce 2024 má tato společnost obnovit činnost v dobývacím prostoru Chuchelna, který je od počátku 90 let neaktivní. S ohledem na to, že jsou v oblasti tři prosperující lomy různých společností, které vytěžují zdejší zásoby čediče, zastává Státní geologická služba názor, že je třeba nejdříve ukončit činnost v lomu Smrčí, aby bylo možné započít těžbu v dobývacím prostoru Chuchelna. Z legálního hlediska může ovšem společnost Eurovia těžbu v roce 2024 obnovit bez ohledu na toto stanovisko, protože je držitelem povolení uděleného ve zmiňovaném roce 1995 Obvodním báňským úřadem. Není údajně nucena zadat nový geologický a hydrologický průzkum. Za necelé tři roky to bude 29 let od momentu, kdy Obvodní báňský úřad vydal povolení na základě tehdejších průzkumů. Kámen
a úložiště, v němž leží, se jistě mnoho milionů let nezměnil. Ale za téměř třicet let se změnilo vše ostatní:
proměnilo se celé území zdejších obcí, krajina, stav vody, flóra i fauna. A změnili se i lidé, kteří tu žijí. Jsou aktivními tvůrci svého životního prostředí. Odmítáme devastaci zdejší krajiny, zvýšení prašnosti, hluku a další narušení seismiky pravidelnými odstřely, odmítáme, aby činnost lomu měla vliv na budoucnost života v oblasti.




NE těžbě čediče v Chuchelně u Semil
Možná to místo znáte – často tu na lesní cestě, naproti prosečskému lomu, parkují auta houbařů či jednoduše těch, kteří přijedou ze Semil či Železného Brodu na procházku. Většina z nás také ví, že tato oblíbená cesta smrkovým lesem, který ještě zcela nezahubil kůrovec a je jedním z posledních míst, kde ještě rostou (nejen) vzrostlé smrky, vede k uzavřenému dobývacímu prostoru,
tj. neaktivnímu čedičovému lomu společnosti Eurovia. Do lomu se nesmí, ale je možné do něj z výšky nahlédnout, nejlépe asi od cedule, která informuje o tom, že toto území je součástí globálního geoparku UNESCO. A není divu. Činnost v lomu byla ukončena na začátku devadesátých let a od té doby se prostor proměnil v kouzelné místo. Zahlédnout můžete nejen čedičové varhany, krásné skalní útvary, které vznikly specifickým ochlazováním lávy, ale také úžasné vodní plochy, díky kterým se zde vyskytuje množství vzácných druhů fauny i flóry. Není složité pozorovat dravce, černého čápa či identifikovat řadu chráněných rostlin. Bohužel, do prostoru lomu se nesmí, ačkoli jde o místo, které by právě obyvatelům okolních vsí a měst mělo mnohé co nabídnout. Je to poslední kus lesa, který se rozkládá od prosečské silnice až do Chuchelny. V roce 2024, tj. za necelé tři roky, se společnost Eurovia chystá obnovit těžbu. Nutno podotknout, že v oblasti jsou aktivní další dva lomy – Smrčí a Proseč, nedaleko je i lom Košťálov a za deficit čediče
v nejbližší budoucnosti zaplatí i hora Tlustec. Povolení od Obvodního báňského úřadu má Eurovia od roku 1995 a vzhledem
k nerostné situaci je nasnadě, že těžba čediče je jednou z priorit surovinové politiky státu. Ve skutečnosti to znamená destrukci posledního lesa v oblasti, zvýšený hluk a intenzitu odstřelů, které jsou už nyní na hranici snesitelnosti, když se střílí ve smrčském
a prosečském lomu. Devalvace životního prostředí se nedotkne jen místních, kteří zde bydlí a jejich domy přímo sousedí s těžebním územím, zničí se mnohem více. A tomu více se dá i v řeči čísel říkat budoucnost. Nejen, že přijdeme o koridor pro zvěř, o les, který nám pomáhá dýchat, o vodní plochy, které jsou dnes drahocenné
a rostlinné druhy, které jsou už dnes vzácné – přijdeme o prostor, jehož biotop pro budoucnost znamená mnohem cennější přínos, než je v podstatě krátkodobý obchodní záměr související s obnovou silnic. Uvažovat totiž v dnešní době tak, že je stále platné povolení
z roku 1995 bez ohledu na změnu okolí dobývacího prostoru, bez toho, aby se uskutečnil nový hydrologický a geologický průzkum, započít těžbu naproti stále aktivnímu lomu Smrčí o velké rozloze
a aktivitě, a učinit tak další krajinu krajinou měsíční, je krátkozraké a v rozporu se selským rozumem. Jak říká David Attenborough ve filmu Život na naší planetě – pokud zlikvidujeme divočinu, znamená to, že likvidujeme sami sebe. A jistě nemluvil jen o Amazonii a pralesech, kterých ubývá podobně jako našich lesů. Bez nich se zkrátka neobejdeme.
Pokud byste měli zájem o více informací, nebo chtěli pomoci, napište nám, každý hlas, každá rada a každé podpůrné slovo se počítá!